Brěžki leža něhdźe kilometer wuchodnje Kulowa. Tule so Wudra wot Čorneho Halštrowa jako zrunane promjo dźěli.  

Mjeno wsy wotwodźuje so wot serbskeho „brěžki“ resp. „brězyčki“, štož pokazuje na wosebitosć městnosće, na kotrejž bu wjes załožena. Nacionalsocialisća sej žadachu, zo so serbske wjesne mjena wotstronja. 1936 přemjenowachu wjes tuž na Birkenheim, 1945 pak wona swoje prěnjotne mjeno zaso dósta. 

Prěni pisomny dopokaz jako „Bresken“ je z lěta 1374, jako běchu Spalowscy wusydlency Brěžki załožili. Spale a Brěžki słušachu k stawowskemu knjejstwu a wosadźe Wojerecy. W běhu časow Brěžkowscy swoje zwiski z bliskim Kulowom pohłubšichu. 1843 bu wjes Kulowskej wosadźe přirjadowana. Widźomny wuraz pobožnosće ludźi su křiže a modlerske stołpy při domskich, kotrež wobsedźerjo swěru hladaja. 

1957 buchu Brěžki do Kulowa zagmejnowane. Po lěće 1990 zarjadowachu tam na 40 hektarach přemysłowy park. Tam produkuje dźensa na přikład firma Maja lochce montěrujomne meble za IKEA. Zawod ma 465 sobudźěłaćerjow a je najwjetši dźěłodawar w gmejnje. 

krótka info

prěnje naspomnjenje: 1374
zagmejnowanje: 1957
ličba wobydlerjow: 165
ličba bydlenskich domow: 80

ZAJIMAWOSTKI

modlerski stołp

Wosrjedź wsy steji stołp ze zornowca. Ludźo w Brěžkach běchu jón w 17. lětstotku postajili. Po mórje a reformaciji běchu slubili, zo kóžde lěto na swjateho Bosćana próstwowy a pomjatny nyšpor woswjeća. Modlerski stołp na tónle slub dopomina.

Impressionen:

Ortsteil Brischko | Stadt Wittichenau